Ráno lékař oznámil mě i sestrám,že už jsem schopná přesunu a tak jsem sbalila věci a čekala na zřízence,který mě odvedl na pokoj lůžkového oddělení.Tam mě přijala sestra a uložila na lůžko.Doktora jsem ten den viděla až odpoledne,než jsem se tam uložila,tak už bylo po vizitě a tak už se o mě nikdo nezajímal,no měli tam taky docela plno.Na pokoji jsme byly 3 ženský,jedna by mohla být moje maminka a ta druhá asi v mém věku.Chvíli,ale ne moc dlouhou,trvalo než jsme se daly do řeči.Ta starší měla dělanou plastiku žlučových cest a jak jsme se dopídily,ležela skoro vedle mě na JIP,jen za další zástěnou.Ta druhá už jen čekala jak jí propustí,brali jí vzorky z plic,měla rakovinu a začala mít potíže s dýcháním a tak pro jistotu to kontrolovali.Starší paní byla velice sympatická a příjemná paní,já bych řekla že normální ženská,ale co je a taky jak pro koho,normální, že jo?Dostala přísnou dietu,SS,což znamenalo ani gram tuku,jakéhokoliv a to ona měla ráda vše mastné,milovala bůček.Byla velkej optimista a tak si vždy představovala jak místo suché rýže se suchou mrkví jí špek a nebo něco co má ráda,tak jak jedla tak si to přitom povídala,docela se tím bavila a nás taky.Tedy aspoň mě.Ta druhá paní byla zvláštní,ale to občas hodně nemocní bývají a obzvlášť pokud je dostane veliká boží víra.Neodsuzuju v žádném případě víru,jak bych taky mohla,každý přece máme nárok na vlastní názor,jenže……Právě takový ,já už bych to nazvala fanatici,tohle neuznávají,oni vnucují ten názor i těm druhým a vůbec nevidí,nebo spíš nechtějí,nezájem ,oni to vůbec nepřipouští,podle nich musí všichni být takoví.Mě osobně tady tohle docela vadí,nedávám to najevo,ale uvnitř mě to vadí.Paní se nám ten den co tam s náma ještě strávila vnutit nějaké posvěcené kameny,ty prý nás zaručeně uzdraví,taky ještě jsme neměly jíst maso,to taky škodí a podporuje rakovinu a hlavně moc a moc smrdí při vylučování.Tomu jsem se musela zasmát,ne tak aby to viděla,nechtěla jsem jí ranit,ale otočila jsem se a tam zjistila,že se usmíváme dvě,ta starší sdílela můj názor.Paní po chvíli pochopila,že nás asi nespasí a tak šla hledat spřízněné duše jinam.Tak jsme se zasmály a prožily tak celkem v klidu první den.Ještě odpoledne se na mě jen tak letmo koukla lékařka,měli tam dost úrazů a byla i nějaká nehoda,tak vizita nebyla,ráno prý mě vytáhnou stehy.Druhý den paní s kameny propustili a přibyla tam za náma mladá slečna,bylo jí 17,tak jsme tam byly 3 generace,babička,maminka a dcera,asi tak bych to popsala.Na vizitě si mě páni lékaři prohlédli a něco drmolili a odešli,bylo to tak rychlé,že jste je nestihli všechny ani prohlédnou.Při odchodu mě sestřička řekla,že mě pak vytáhne lékařka stehy,během dopoledne.Tak se taky stalo,bylo to docela nepříjemné,ale ne bolestivé,jen takové citlivé.Mladá slečna byla přijata s ledvinovou kolikou,no a čekala co bude,chtěla se zeptat lékaře,no ale chytit ho to bylo umění.Tak jsme v klidu a pohodě,no jak jen to šlo,vždyť jsme byly v nemocnici,dvě po operaci a třetí ani nevěděla co s ní bude,prožily další den.V noci paní se žlučovou plastikou se utrhla hadička a teklo jí to po posteli a tak sháněla sestru,bylo to taky umění,světe div se,službu měla,ale nebyla k nalezení.Pak až jí paní našla,tak byla tak nepříjemná….no ani to nebudu popisovat.Ráno bylo vše ale jinak,asi si sestra uvědomila jaké jsou její povinnosti a tak se paní moc omlouvala,takže to nakonec dobře dopadlo.Mě bylo ráno oznámeno,že bude převezena zpět na Žlutý kopec a tak jsem se měla sbalit obléct a počkat na papíry a sanitku.Sbalená a oblečená jsem byla vcelku brzo,už i na posteli byla jiná paní,jen papíry ještě nebyly.Vše se ale stihlo ještě běhěm dopoledne a byla jsem převezena zpět do domovské nemocnice,na Žlutý Kopec.
Tam očekávali příjezd pacienta po operaci břicha a tak byla nachystaná lepší postel a vozík na převoz ze sanitky,ale….já přikráčela po svých,jen kabelu mě přinesl saniťák,tak na mě koukali jak na zjevení.Nevím teda jestli jsem měla být víc nemohoucí,ale na úrazovce mě nutili chodit a chodit a tady čekali pomale ležáka.To je jedno,hlavně že jsem byla zpět.Ještě ten den za mnou přišel pan doktor a divil proč mě nepropustili rovnou,ale pak pochopil z papírů,že já vlastně nebyla jejich pacient,na úrazovce,ale tady těch,na Žluťáku a tak mě vrátili a tam ať mě propustí a řeknou co dál.
Odpoledne už mě nepropouštěli,naplánovali to na ráno,vysvětlili mě co bude dál a kam mám přijít,kdyby byly potíže co mám dělat.Ráno mě předali všechny papíry,přišel se rozloučit pan doktor a sestřičky taky a já odejela domů.
Ah...
Po pobytu na oddělení JIP mě přesunuli na normální lůžkové oddělení.
Žádné komentáře