Tak jde čas

 


j-1.jpg picture by matulinNepojmenovan5-1.jpg picture by matulin

Operace

Převoz na operaci a operace

Úrazová nemocnice v Brně má jedny z nejlepších chirurgu,ale prostředí je tam úplně jiné,je to zkrátka stará budova a tak to tam taky vypadá.

3.května jsem byla převezena ze Žlutého Kopce do úrazové nemocnice v Brně,kde jsem měla být 4.5.operována.Můj ošetřujíci lékař mě říkal,že  možná půjdu na operaci hned ráno a taky to možná nevyjde,přednostní jsou jejich pacienti a tak se to může  stát.Po příjezdu do úrazové nemocnice se mnou byly zase sepsány další vstupní informace,což se opakovalo už několikrát, a vyřízeny vstupní procedůry.V rámci toho mě byl i měřen tlak a to ze mě byla sestřička docela vedle.Já jsem tehdy,jako skoro pořád,měla tlak nízký,a to hodně,tak ho měřila nejméně na 5krát a pořád se nemohla doměřit.Byla z toho celá nesvá,ale nakonec naměřila,tlak byl 88 na 59,tak se mě paní doktorka ptala,jestli mě není zle,ale nebylo.vysvětlila jsem jí,že mám tlak nízký normálně,ně tolik,ale i to se stává, a tak mě není zle.Pak mě odvedli na lůžkové oddělení a dali na pokoj.

Pokoj,nevím jestli se tomu tak dá říkat.Byl to velký pokoj,bylo tam 5 postelí a to tam zůstalo ještě spousta místa.Celý byl obložený do 2 metrů bílýma kachlíky a tak to tam pomale vypadalo jako na jatkách.To byl můj první dojem.Ještě k tomu jsem tam byla sama.To byla výhoda,ale i nevýhoda,záleželo na tom,jak dlouho jsem tam měla strávit.Zkrátka to asi dřív bývala nějaká vyšetřovna a poté z toho udělali další pokoj.Ale dojem ve mně vyvolávat spíš takové no,nevím asi naštvání a tak jsem ani nemyslela na operaci.Odpoledne mě zavolala sestřička a oznámila mě,že půjdu na klystýr a pak mě ještě dají něco na vyčištění,neboť ráno půjdu hned první,tj. v 8 hodin,na operaci.Při té příležitosti se zmínila:“To se někdo má,když má tlačenku.“Tak jsem koukala jak puk,protože jsem samo o ničem nevěděla,ale vysvětlilo se to po návratu na Žluťák,paní primářka byla známá pana primáře na chirurgii v úrazovce a tak slovo dalo slovo.Po vyčištění zjistili že mám slabé žilky a ještě utíkají,jak povídala sestřička a tak mě vzali na operační sál kde mě dali subclavu,což je portík do podkličkové žíly.Byl to takový malý  předoperační zážitek.Operační sál je samo sterilní prostředí,takže do naha,tak jako na operaci,na hlavu čepici a hurá na to,tam mě přikryli rouškama okolo místa zákroku a pak provedli potřebný zákrok.

Večer jsem pak dostala prášek na spaní a taky nějaké uvolňovací léky a něco proti slinění,jak říkala sestřička.Prášek na spaní jsem dostala půlku,neboť na mě působí i obyčejný dithiaden, a i po tom jsem okamžitě usnula.Předtím jsem se ještě rozloučila s manžel a dětma a odevzdala mobil a cenné věci sestřičce,ostatní až ráno.Ráno po probuzení jsem ještě měla chvíli a tak jsem vše sbalila,i noční košili,a dala do tašky a měla nachystané na odevzdání sestřičce.Okolo 7 hodiny pro mě přišel zřízenec,odevzdala jsem sestřičce tašku,no jen ukázala kde je,protože jsem už byla pod peřinou nahatá, a zřízenec mě odvezl na operační sál.Moje poslední vzpomínka je jak čekám před operačním sálem a pak jak na mě někdo mluví a ostatní už si nepamatuju  ani jak mě napíchli uspávací léky,zkrátka vůbec nic.Mám totální okno.

To pokračuje až do probuzení na pokoji JIP večer po operaci.Probuzení nebylo zrovínka růžové.Probudila mě hrozná bolest,taková řezavá.V první chvíli jsem nevěděla kde jsem,nemohla jsem se vůbec zorientovat,ale jak jsem se trochu pohla,tak mě všechno došlo.Rána bolela jako čert.Ležela jsem na posteli nahá,no samo že přikrytá,v nose jsem měla daný kyslík,na paži tlakoměr a za hlavou mě pípalo spoustu přístrojů,vedle mě byla kapačka,která byla napojena do portíku a kapala.Po probuzení se sestřička ptala jak mě je a jestli mám bolesti.Poté mě píchla injekci proti bolestem a tak se mě ulevilo a já znovu usnula.Tak nějak jsem prožila celý večer a následně i noc.druhý den byla bolest pořád dost velká a tak jsem musela mít pod koleny polštář (takový válec) aby mě břicho tolik netáhlo.Ráno jsem se na své břicho dívala,bylo to docela zvláštní,jako by vám nepatřilo.Viděla jsem velkou ránu (ona mě to sestřička přelepovala,jinak to bylo překryté)od pupíku až dolů skoro až ke genitáliím, a to vypadalo jak zdrátované,takové to byly stehy,dodnes ale ani nevím kolik jich bylo,ale nejméně 15.To jsem se ale už začala zajímat o své věci a hlavně o mobil,abych mohla dát vědět manželovi.Domluvili jsme se že nebude volat,pokud by bylo něco vážného tak dají sestřičky vědět a pokud ne tak se ozvu až budu moct.Tak jsem se s ním domluvila aby ten den nejezdili,nebylo mě ještě zrovna moc dobře,jenže….Jako obvykle moje zlatá mamka musí přijet,jí nestačilo říct že tam nikoho ještě nechci,tak přijela s tatem a ségrou,stejně tam byli jen chviličku,ještě jsem si ani nesedala a byla dost unavená.Na JIP jsem strávila takhle 5 dní.Třetí den už mě dali vodovou polévku a čekali co to se mnou,spíš s mýma střevama,udělá.Bylo to dobré,střeva pracovala a tak jsem večer dostala polévku zase a dokonce už i s nudlemi.Taky mě nutili stoupnout,ale jak jsem nic nejedla a měla jenom kapačky,taky střeva ještě nebyla průchodná a tak se to tam zkrátka někde hromadilo,a já, pokud zvracím tak se mě ještě víc sníží tlak a tak sebou i někdy seknu, to ještě nezvládla a byla jak na kolotoči.Další den už to bylo lepší,střeva už začala pracovat a tak jsem dostala už i víc jídla,vše teda mixované a nebo jen puding a podobně,ale kapačky mě ještě zůstaly.Z těch už jsem začala být taková nějaká oteklá a začaly mě strašně vadit,cítila jsem jak to kape a vůbec to byl takový nepříjemný pocit.Taky už jsem stoupla bez problémů a byla i na vycházce (po chodbě a zpět),zkrátka vše bylo tak jak má být a naštěstí se nic zlého nepřihodilo.Večer mě lékař předepsal normální starvu,takže kapačky nashledanou,jak já byla ráda.Další den byl už o hodně lepší a tak  mě předali na normální pokoj.Ale o tom až zase příště.
Žádné komentáře
 

kyt.gif picture by matulin

Tak jaké bude dnes počasí

BlueBoard.cz

kyt.gif picture by matulin

Děkuji všem za návštěvu a přijďte zas!

Když tě k smutku nabádá,

tvoje špatná nálada,

věř,že úsměv na tváří,

celý svět ti prozáří!

kyt.gif picture by matulin

Stránky byly založeny v polovině října 2008